Gurmáni

17. února 2013 v 10:04 | autor |  Povídky
Monika se toho dne probudila velice časně. Dnes ovšem, narozdíl od jiných dní, s úsměvem na rtech. Tohle totiž nebyl úžasný sen, ale nenasytná, nahatá a sexuchtivá realita. Dívka pootočila hlavu a s novou vlnou radosti znovu a znovu zkoumala jeho tvář. Ještě před pár dny by nevěřila, že se něco takového může stát.
Když tehdy seděla v polední pauze v kantýně a soukala do sebe čtvrtou koblihu, přisedla si k ní její kolegyně Jitka.
"Moni, takhle nezhubneš," začala svou obvyklou litanii. "Stalo se něco? Ještě minulý týden jsi byla tak odhodlaná,"
"Čert to vem," zahučela Monika s plnou pusou. Polkla sousto a nazlobeně vystrčila bradu. "Vloni jsem byla úplná kočka, a stejně to tomu parchantovi nezabránilo v píchání jeho sekretářky!" soptila.
Jitka nejprv chtěla něco poznamenat k té "úplné kočce", která přesto vážila dobře tolik, co dvě normální "kočky", ale pak se rozhodla nepodkopávat kamarádce sebevědomí ještě víc. Mimo to si musela připustit, že Monika má určité kouzlo i se svou nadváhou. Byla to mladá žena, která měla ve svých dvaatřiceti letech stále perfektní pleť i bez make-upu, krásné husté kadeře, velké kaštanové oči a rty, které jí každá žena mohla závidět. Bohužel ani to často nevyvážilo fakt, že Monika je stále při chuti a tloustne. Hlavně, když je nešťastná. A to teď byla.
Ve vrcholu zoufalství onoho večera, s dózou zmrzliny na klíně a velkou lžící v puse, se Monika rozhodla zkusit své štěstí na seznamce. Ani nečekala, že se jí ještě téže noci ozve Pan Božský.
Podle toho, co o sobě psal, se jmenoval Roman, byl pracujícím studentem, vysoký, atletický, s modrýma očima a tmavými vlasy, zálibou ve sportu, umění a silnějších ženách. Byla by mu odpustila, i kdyby si to všechno vymyslel, jen pro to, jak krásně to napsal.
"Poslouchej tohle: Velice mne zaujal Tvůj výběr literatury, zvláště v oblibě poezie jsme si velmi blízcí. Po pravdě jsem včera sepsal jednu báseň o Tobě, protože od chvíle, co jsem spatřil Tvou tvář, ses stala mou múzou. Velice bych ocenil, kdybys mi dala příležitost Ti ji přečíst u večeře, kterou jsem rezervoval dnes na sedmou v restauraci Le Chat Blanc, a poskytla mi tak i možnost napsat další, nejen o Tvé nádherné tváři - no není sladkej?"
Jitka tázavě zvedla obočí. "Ó, bože.."
"Nebuď hnusná," napomenula ji Monika. "Ten chlapík o mě stojí, tak mi to nekaž a radši poraď - jak na něj?"
"Jak - jak na něj? To se s ním chceš hned vyspat?!"
Monika se zatvářila vzdorovitě, ale pak řekla: "Rozhodně, pokud to půjde.. Proboha, ženská," vyjekla skoro prosebně, když se na Jitčině tváři usadil nový škleb. "Od rozchodu s tím pokrytcem jsem neměla sex a neříkej, že nevíš, jak to dovede s ženskou zatočit.."
"No jo, ale.. je o dost mladší. Je ti snad jasné, že to při nejlepším bude jen krátký románek?"
"No a co? Lepší než nic," odtušila smutně Monika a pohlédla na svůj odraz ve výloze, kterou míjely. Zatáhla co nejvíc břicho a zoufale skryla dlaněmi fald, který zůstal čnít přes zaříznutý lem sukně.
"Erotické prádlo", řekla si spíš pro sebe. "A rozhodně korzet. To je ono."
Večeře byla úžasná. Mladý muž, který seděl naproti ní, byl elegantní, pozorný, vtipný a smyslný, s krásnýma modrýma očima a bujnou hřívou vlasů, které byly skoro černé. Znovu se usmál a dolil jí víno do sklenice.
"Takže - " začala Monika, lehce se předklonila a podepřela si bradu o sepjaté ruce, takže trojúhelníhový průzor mezi jejími předloktími se naplnil vyzývavým dekoltem spoutaným svůdnou tmavorudou blůzou a ozdobeným perlovým náhrdelníkem.
"Co jsi to říkal, že studuješ?"
"Zoologii," řekl Roman a zatváři se omluvně. "Vím, není to zrovna perspektivní obor, ale prostě mám rád zvířata. V každém okamžiku jejich bytí - i po smrti." Když se nad tou poslední poznámkou zatvářila šokovaně, dodal: "Miluju steaky!" Zachichotala se.
"Tak jak to, že jsme ve francouzské restauraci a ne ve steakhouse?"
"No - Francouzi jsou známi svými mileneckými schopnostmi, možná.. se snažím něco nevtíravě naznačit."
"Ty lichotníku," vrhla na něj koketní pohled. "Co chceš naznačit?"
"Že bych byl velmi, velmi rád, kdybys mne poctila návštěvou v mém bytě, až dojíme dezert."
Upřela na něj své velké oči s dlouhými temnými řasami, decentně ozdobené stíny. "Nejsem na to přecijen trochu stará? Je ti dvacet pět, básníku."
"Dva roky sem nebo tam - koho to zajímá?" zamával Roman nonšalantně vidličkou.
Rozesmála se. "To mi hodně ubíráš, ty lichotníku! Dobře víš, kolik mi je let. A vůbec -co ta báseň, proč mi ji nepřečteš?"
"Doufal jsem, že tě přesvědčím k poslechu u mě,"
Znovu si přiťukli a obrátili pozornost k dezertu, který jim číšník zrovna donesl. Alespoň ona obrátila svou pozornost k dezertu - mladý muž ji sledoval, jak jedno sousto za druhým mizí mezi hebkými dunami jejích tváří.
"Chtěl bych se s tebou milovat celou noc," zašeptal náhle a způsobil, že se málem zadusila.
"Prosím?"
"Doufám, že to není příliš troufalé, ale musel jsem to říct. Jsi nádherná, Afrodito, a já tě chci."
Celou cestu přemýšlela, jestli bylo správné nechat tuto drzost nepotrestanou, ale zároveň si v koutku duše přála, aby s ní prováděl jakoukoliv nestoudnost, jaká ho napadne - a ačkoliv se stále tvářila a chovala jako dáma, už tiše přemýšlela, jak asi vypadá nahý.
Jeho byt vypadal jako malá galerie. I nad botníkem v předsíni visel obraz abstraktní krajiny.
"Od koho to je?" zeptala se, když si vyzouvala boty a pátrala po umělcově podpisu.
"To já," přiznal.
"No ne.. je to vážně dobré,"
Nic na to neřekl, jen odložil kabát a přešel do vedlejší místnosti, kde se záhy rozsvítilo. Když vešla, ohromeně se chytila rámu dveří.
Místnost byla obrovská a plná obrazů a skulptur ze dřeva. Středu sálu vévodil oválný stůl pokrytý černým saténem, a němž stály svíce, váza rudých růží, talíře, příbory a sklenice.
"Tedy.. to nevypadá jako studentský byt," vydechla Monika ohromeně.
Jen pokrčil rameny. "Pracuji na půl úvazku jako realitní makléř a přivydělávám si uměním - to je moje hobby," řekl, jako by to bylo úplně normální u studenta zoologie.
Nemohla uvěřit, proto zůstala jen užasle stát, dokud k ní nepřišel a nenabídl jí rámě. Když ji ale odvedl ke stolu, zarazila se.
"Zrovna jsme povečeřeli,"
"A pro mě byla slast tě pozorovat," odpověděl. "Prosím - dopřej mi ještě chvíli to potěšení." Nadzvedl stříbrný poklop a odhalil řádky jednohubek s kaviárem a uzeným lososem, nazdobený zeleninový salát s dresingem a pyramidu překrásných belgických pralinek. "Potěš ty mne a pak potěším já tebe," pokynul jí.
Nervozně se posadila. "Je dost pozdě na druhou večeři - už ta první byla opulentní. To ti vážně nevadí, že jsem tak tlustá?"
"Jsi štíhlejší, než jsem čekal," řekl a znělo to jako "než jsem doufal". "Prosím, má múzo. Jez."
A zatímco pomalu vychutnávala lahodné jednohubky a opatrně, už trochu opilá, usrkávala šampaňské, uvědomila si, že ji sleduje s neobvyklým zájmem, že se mu trochu zrychlil dech...
"Dost už," řekl náhle, když sahala po dalším soustu. Rychle stáhla ruce ze stolu, jako by ji pokáral. "Prosím," vstal a napřáhl k ní ruku. "Pojď,"
Vložila tedy svou dlaň do jeho a nechala se odvést od stolu. Zamířil do zadní části místnosti, kde se v prostorném výklenku rozkládala široká postel pokrytá polštáři v černém saténu a kožešinami; a o níž si původně myslela, že jde o další výstřední umělecký kousek. Na ni byla teď uložena, Roman se vrátil ke stolu a přinesl podnos s pralinkami. Lehl si na bok vedle ní. Hleděla mu zblízka do očí, když jí do úst vložil jeden bonbon, a uvědomila si, že jeho prsty spočinuly na jejích rtech velmi dlouho, zatímco se jí nugát orgasmicky rozpouštěl na jazyku. Další a další pralinka jí byla dána a pak ucítila jeho dlaň, jak se dotýká jejího boku. Ani si neuvědomila, že se pomalu přesunul nad ni, až když jí začal rozepínat halenku. Pomohla mu a nechala se otočit na břicho. V tu chvíli ji napadlo, že asi vypadá jako velryba, ale přejedená a ovíněná s tím nedokázala nic dělat. Jenom když uvolnil šňůrku a z korzetu se vyvalilo její břicho, špitla: "To je trapné.."
"Ne, je to krásné," zašeptal v odpověď a umlčel ji polibkem.
Nebyla schopná reagovat, jak na ni dolehla tíha všeho jídla a pití, jen vnímala jeho ruce, co se utápěly v jejím těle. Pak se do ní hluboko pohroužil a tmu za jejími zavřenými víčky vyplnily steny slasti.
A teď bylo ráno. Pronikalo do místnosti škvírami mezi závěsy, sochy vrhaly na podlahu dlouhé stíny a ona ležela v hebkých kožešinách vedle toho úžasného hocha, který jí ukázal snad všechny taje lásky.
Nikdy se takhle nemilovama - tak dlouho a tak rozmanitě - něžně, drsně, z různých stran... V tu chvíli se necítila jako stárnoucí obézní ženská, ale jako bohyně sexu. Červenala se nad vlastní neukojeností, když si na to vzpomněla.
Pružné, svalnaté, nahé tělo vedle ní se zavrtělo a protáhlo a pak se na ni usmály jeho neskutečně modré oči.
"Krásné jitro, má bohyně," řekl a vysloužil si tím další úsměv. Pak se opřel o loket a zblízka se jí zahleděl do tváře. "Víš, na co bych teď měl doopravdy chuť?"
Tajně zadoufala, že na další chlípný maraton souložení, ale řekla jen: "Na co?"
"Na šťavnatý steak." Pak ji políbil a zahájil další chlípný maraton souložení.
Večer toho dne, když se konečně odtrhl od své milenky, prostřel Roman stůl černým saténem, zapálil vysoké svíce a připravil zeleninový salát. Na pánvi rozpálil olej a steak v něm nechal jen chviličku, aby byl uvnitř hodně krvavý. Tak to měl rád. Povečeřel sám, zatímco Monika tiše čekala na loži.
Když žvýkal kousky masa a vychutnával opojnou šťávu, která z nich prýštila, uvažoval, jak dlouho by mohl jejich vztah trvat. Jako milenka mu Monika vyhovovala, ale je teplé léto.. navíc při poloze na zádech byla teď protivně nevyrovnaná a při poloze na břiše se musel dívat na její kyčel, což se mu nelíbilo. A brzy podlehne zkáze, protože je tak tlustá. Jaká škoda, že to nejlepší je nejrychleji zničeno... byla fantastická. Ale asi už se s ní pomiluje jen jednou a pak ji nechá jít.
Pomalu polkl poslední sousto a vstal, krásný ve své mladistvé nahotě, a přešel k tomu, co zbylo z jeho velké lásky. Poklekl nad ni, sklonil se a v okamžiku, kdy jí ztopořený úd vetknul do klína, se zakousl do pahýlu bělostného krku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama